"V nědeli zrozena, jsem dítě Slunce"......... Alžběta

Duben 2010

Výročí narození Marie Valérie

22. dubna 2010 v 17:40 | Adéla


Před 142 lety se rozhlehlými chodbami zámku v Budíně roznesl dětský křik. Tento křik patřil právě narozené arcivévodkyni. Princezna byla již třetí dcerou císařského páru Alžběty Bavorské a Františka Josefa I. Ve Vídni na ji již čekali sourozenci - dvanáctiletá princezna Gisela s desetiletým Rudolfem. Malá arcivévodkyně měla být darem pro císařovnou milované Uhry. Princezna byla pokřtěna dne 24. dubna 1868 a  dostala jméno Marie Valérie Mathilde Amalie.

Gödölö - císařovnou milovaný zámek

8. dubna 2010 v 14:45 | Adéla |  Místa spjatá s Habsburky a Wittelsbachy
Gödölö
Zámek Gödölö


Zámek Gödölö blízko Budapešti, státní korunovační dar, o němž bezpochyby rozhodl také Andrássy, byl - obdobně jako uherská koruna formálně určen oběma manželům, fakticky však představoval vekorysou poklonu výhradně Alžbětě a naopak škodolibý štulec císaři. V Uhrách se vědělo, jak zámeček císařovna milovala, manžel však jej v těžké situaci po bitvě u Hradce Králové, kde vykrvácela státní pokladna, odmítal koupit. Dar, jenž nebylo možno odmítnou, byl tedy zároveň provokací.
Zatímco císař si Gödölö nikdy neoblíbil, pro Alžbětu měl palác ideální hodnotu. Řadu let měla kam ujíždět před nudou vídeňského života, pobývala na něm častěji než ve Vídni, tady se mohla nerušeně stýkat s uherskými odbivovateli a přáteli, tady jako zázrakem nikdy nechuravěla, tady se zúčastnila každého parforzního honu -posléze v Gödölö trávila valnou část času, zatímco po zbytek pobývala v cizině.

Gödölö dnes

Zámek dnes
Zámek z ptačí perspektivy

Zámek z ptačí perspektivy


Zámek


Socha císařovny v zámeckém parku

Velikonoce ve Vídni

1. dubna 2010 v 11:33 | Adéla |  Habsburská dynastie - její historie, pověsti a výročí

Nejvýznamější křesťanské svátky měly důstojnou atmosféru a formálně se do puntíku držely tradic upravených ještě za Marie Terezie.

Ceremonie začínaly o Zeleném čtvrtku projevem císařovy křesťanské pokory, tzn. že musel vykonat biblický obřad omývání nohou starcům. Konával se v nabitém Redutovém sále Hofburgu. Kde se dalo, nejčastěji z vídeňského chudobince, bylo v kočárech přivezeno "dvanáct apoštolů", totiž starců, které předtím vymydlili a oděli do žíněných kajícnických rouch. Z počátku vlády Františka Josefa se vozilo i dvanáct stařen, jimž myla nohy císařovna Alžběta, avšak to dlouho netrvalo, protože Sisi měla obřadu brzy dost. Zato František Josef zbožnou povinnost konal až do vysokého stáří. Rituálu se účastnili veškeří dosažitelní arcivévodové, vysoké duchovenstvo, čestní hostě, vídeňské publikum. Nejprve císař naservíroval "apoštolům" talíře s jídlem. Arcivévodové po nich uklidili nádobí. Pak křídelní pobočníci starcům zuli boty a pravou punčochu, načež panovník v maršálské uniformě před nimi poklekl a s použitím vody ze zlatého umyvadla, které držel kněž za ním, "apoštolům" jednomu po druhém symbolicky "omyl nohy": dotkl se pravého nártu vlhkým ručníkem. Poté co starcům ještě pověsil na krk sáček s "třiceti stříbrnými, odvezly je dvorní kočáry zase zpátky do chudobince.

Rituál
Rituál zde vykonává ještě i císařovna

Druhý den, na Velký pátek, kráčel monarcha v čele nekonečného, do svátečního smtuku oděného procesí, jež provázelo přenesení Nejvyšší svátosti oltářní do "Božího hrobu. Ten zástupně představovala jinak celoročně uzavřená vídeňská kaple sv. Josefa.

Na Bílou sobotu se konalo Vzkříšení: Nejvyšší svátost byla opět slavnostně vrácena do dvorní kaple. Vídeňské procesí o Vzkříšení  bylo považováno za nejkrásnější katolickou slavnost v Evropě a také císař se vždy účastnil.
Rituál
Zde vykonává rituál už jen císař

Druhý den, na Velikonoční neděli, byla pak za účasti nejvyšších hodnostářů země celebrována tzv. hrubá mše, nejvelkolepější v křesťanském roce. Lidé tenkrát Velikonoce, ale i procesí o Božím těle ( ve Vídni mířilo z Hofburgu do katedrály sv. Štěpána a jeho člo bylo grandiózní přehlídkou pozlacených dvorních kočárů a spřežení. a zejména pak Vánoce prožívali právě tak slavnostně jako zbožně a velmi se na svátky těšili.

Císař v dětmi své dcery Marie Valérie o Velikonocím roku 1910