"V nědeli zrozena, jsem dítě Slunce"......... Alžběta

"Madame Royale" - část I.

29. října 2009 v 14:44 | adelasevcikova |  Marie Terezie a její rodina
Bylo 19. prosince roku 1778, když se královna Marie Antoinetta probudila. Pocítila první bolesti. Lokajové, zvonící na stříbrné poplachové zvonce se rozběhli po chodbácha a prostorách zámku. Spánkem omámení a ospalí pozvaní hosté honem přispěcahli a shromáždili se v královnině předpokoji. Zatímco se Marie Antoinetta svíjela v bolestech na úzké, bílým plátnem potažené pohovce, nahrunlo se publikum dovnitř. Dámy se konečně usadily těsně vedle sebe, za nimi se tlačili pánové a natahovali krky. Nastala tak nebezpečná strkanice, že lůžko muselo být odděleno pevnou šňůrou. Podávaly se chladivé nápoje, protože v pokoji panovaly tropické teploty. Král z nedostatku lepšího zaměstnání vrhal do plápolajícího krbu poleno za polenem. Venku byla kousavá zima, ale okna byla utěsněna tak důkladně, že do přeplněné komnaty nemohl proniknout ani závan vzduchu. Když se třináct minut po jedenácté hodině holčička narodila, nastal behhlavý zmatek. Zapomnělo se na to nejdůležitější, na horkou vodu. Všichni křičeli a pobíhali sem a tam a nikdo se nestaral o mladou matku, jež s chabým zachroptěním: "Vzduch...vzduch" upadla do hlubokého bezvědomí. Král se vrhl k oknu, ale dlouho se je marně pokoušel otevřít, protože bylos rpavou řemeslnickou důkladností zalepené. Pomohl až narychlo přivolaný odborník. Konečně proudil do místnosti studený prosincový vzduch a královna se začala zotavovat. Tyto hrůzylplné scény zalarmovaly dokonce i jinak flegmatického krále. Protokol byl změněn tak, aby se od této chvíle porody na francouzském dvoře, jako v jiných civilizovaných zemích, už nekonaly před zbytečnými diváky.
Celé Versailles bylo zamilováno do prvního dítětě královského páru, pojmenovaném po slavné babičce Marii Terezii a majícím oficiální titul "Madame Royale". Marie Tereza byl nejen obzvlášť hezká - se svýma nebesky modrýma očima a světle plavými kudrnami, - ale vyvíjela se rychleji a byla silnější než ostatní děti. Na svět sice přišla bez zubů (kupodivu, protože Bourboni velice často přícházeli na svět se zuby), ale už v osmi měsících začala běhat a ve stejné době i mluvit - tento jev se dal přičíst jistě spíše něžnému matčinu vlivu než přehnané péči rozsáhlého dvora.
Ve stáří osmáncti měsíců měla Marie Tereza k dispozici přes dvacet duchovních, devět lékařů, jednoho kadeřníka, jednoho pedikéra, po jednom učiteli kreslení, psaní, hudby, matematiky, fyziky, tance a jednoho cvičitele na hrazdě. O armádě prostých sloužících už vůbec nemluvě.
22. října 1781 se konečně narodil vroucně vymodlený dauphin, pokřtěný na Ludvíka Josefa Xavera a 25. března 1785 se narodil další chlapec, Luvík Karel, vévoda z Normandie. O rok později se narodila holčika Madame Sophie, života téměř neschopné, znetvořené stvořeníčko, jež se nedožilo ani jednoho roku. Po narození dauphina prohlásila královna rezolutně "On patří státu, ale moje dcera patří mně". A královna opravdu neměla téměř možnost ovlivňovat výchovu následníka. Ať už se o Marii Antoinettě, o jejích slabostech a omylech říká cokoli, ať se jí jakkoli předhazuje, že jako královna zklamala - jako matka byla bez vady a o své děti se starala více než vzorná Marie Terezie o svoje.
Královna prosadila, aby se Marie Tereza přestěhovala z jižního křídla, kde spaly děti, do pokojů bezprostředně sousedících s jejími. Objevila totiž na své půvabné dcerce vlastnosti, které se jí vůbec nelíbily : už jako pětiletá byla Marie Tereza nápadně pyšná a ješitná.
Když jedna návštěvnice, neměcká baronka, lichotila holčičce pro její okouzlující vzezření, odpovědělo dítě výsměšně: "Těší mne baronko, že si to myslíte, ale udivuje mne, že mi to říkáte". Na dětské plesy, jež Marie Antoinetta pořádala pro Madame Royale a dauphina v Trianonu, byl připuštěn každý, kdo byl slušně oděn, to znamená, že se jich mohlo - k velké nelibosti Madame Royale - zúšastnit i měšťanstvo. Když se nešlechtický chlapec odvážil vyzvat ji k tanci, zatvářil se vždycky odmítavě.
Protože nepomáhalo napomínání, sáhla královna po drastičtějších opatřeních. Na obědy k malé princezně byla zvána venkovská holčička a byla obsloužena dříve. Marii Tereze nakázali, aby se spolustolovnicí konverzovala, ale pokus žalostně ztroskotal. Malá návštěvnice měla pusu strachy jako zašitou a Madame Royale vzdorovitě mlčela.
Marie Antoinetta i král často osobně dohlíželi na vyučování Madame Royale i dauphina; královna strávila mnoho hodin s princeznou, aby ji naučila plést a vyšívat. Z neznámého důvodu to musely pro Marii Terezu být naprosto nesmazatelné zážitky, protože později se u ní vyvinula vyšívací mánie, jež téměř budila strach.
Marie Tereza a dauphin dostávali už jako malé děti roční apanáž 8000 livrů. Obě děti měli povinnost rozdat polovinu z toho chudým dětem a to osobně. Ze zprávy první komorné Marie Antoinetty, madame de Campan, se dozvídáme, že v kruté zime 1788, již obzvlášť pociťovali nejnuznější z nuzných, dala královna přivézt z Paříže množství drahocenných hraček. Celá ta nádhera byla pečlivě vyložena před dauphina a Madame Royale. Královna vzala děti za ruce a řekla jim, že všechno by mohlo být jejich, kdyby časy nebyly tak zlé. Teď však se musí tyhle hračky bohužel, bohužel poslat zase zpátky a peníze, které by stály, že se musí rozdělit těm, kteří trpí nouzí. Budiž, chtěli v dětech aspoň trochu probudit sociální cítění. Nicméně se ani král, ani královna nepozastavovali nad tím, že devítitletá Marie Tereza spotřebuje - za jeden jediný měsíc !! - 8 tuctů rukaviček z nejjemnější bílé kůže, 12 lahviček levandulové vody, 22 kelímků s pomádou a 18 krabiček pudru!!!. Rukavičky měla na sobě jen jednou, načaté kelímky a lahvičky se okamžitě dávaly pryč...
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ally Ally | Web | 29. října 2009 v 20:26 | Reagovat

Výborný článek!!!!

2 Margita Margita | Web | 30. října 2009 v 12:59 | Reagovat

Velmi zajímavé.

3 Nikča Nikča | Web | 30. října 2009 v 18:12 | Reagovat

Promiňte, že to tu tak musím napsat, ale podle mě byla Marie Tereza hodně rozmazlené dítě(nebo spíš rozmazlený fracek)... Nevím... sice byla z boaté rodiny, ale i tak...

4 Dáša Dáša | 14. listopadu 2009 v 18:50 | Reagovat

[3]: Ona nemohla, i kdyby chtěla, žít jinak, poslušnost byl základ.

5 Adéla- autorka blogu Adéla- autorka blogu | Web | 21. listopadu 2009 v 18:05 | Reagovat

Ally: Děkuju mockrát za pochvalu:-)

Nikča: Omlouvat se nemusíš, je to tvůj názor. Je pravda, že Marie byla rozmazlená, ale bylo to královské dítě. Ale myslím, že osud jí v pozdějších letech uštědřil mnoho ran, takže těch pár let kdy byla rozmazlována si snad i zasloužila.

6 Ally Ally | Web | 23. listopadu 2009 v 19:53 | Reagovat

Nemáš zač! Doufám, že budeš pokračovat :)

7 Terezie M. Terezie M. | 1. září 2012 v 17:40 | Reagovat

Moc hezký článeček, strašně moc mě berou životy Marie Terezie a jejich dětí.  :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama